„Na konci jsem cítila něco, co jsem už hodně dlouho necítila: nesmírný mír a klid, jako bych ze sebe složila tíhu, kterou jsem nesla celé roky.“

daisy_ov10 Po zážitku Vādma si stále těžko hledám slova, abych vyjádřila, co jsem cítila. Přišla jsem docela skeptická, chtěla jsem se prostě naučit žít jinak s určitými emocemi, se stresem a s hlubokou bolestí, kterou jsem v sobě nosila už dlouho. Bylo to neuvěřitelné a trochu i těžko pochopitelné vidět, jak moje vlastní tělo reagovalo během zážitku [Vādma]. Ale na konci jsem cítila něco, co jsem už hodně dlouho necítila: nesmírný mír a klid, jako bych ze sebe složila tíhu, kterou jsem nesla celé roky. Neznamená to zapomenout ani nechat za sebou to, co bolí. Pro mě to znamenalo moct to obejmout, respektovat a udělat z toho součást svého příběhu, ale z mnohem klidnějšího místa plného lásky.

daisy_ov10 Después de vivir la
experiencia Vādma, todavía me
cuesta explicar con palabras lo
que sentí. Llegué bastante
escéptica, buscando
simplemente aprender a vivir de
una manera diferente con ciertas
emociones, el estrés y un dolor
profundo que llevaba conmigo
desde hace mucho tiempo. Fue increíble y hasta un poco
difícil de comprender ver cómo
reaccionaba mi propio cuerpo
durante la [Vādma] experiencia. Pero al
terminar sentí algo que hacía
muchísimo tiempo no sentía: una
paz y una tranquilidad inmensas,
como si hubiera soltado un peso
que llevaba cargando durante
años. No significa olvidar ni dejar atrás
lo que duele. Para mí fue poder
abrazarlo, respetarlo и hacerlo
parte de mi historia, pero desde
un lugar mucho más tranquilo y
lleno de amor.