Bettina Hardmeier

Hej, hej, hej […]

@RASA.DALEM.VADMA
licpen
Rebirth
tak ... se to musí cítit. Moje individuální sezení [Vādma]. Thank you, Bettina - nějak
mi „děkuji“ nestačí. Děkuji. Děkuji
z hlubokého pokoje
a vděčnosti. Pro každého je takový zážitek
zcela jiný. Jak různí jsme
lidé, tak různé jsou
i zážitky a pocity.. a - ani nemusí být
pro každého. Já dnes slavím
své narozeniny. Pro mě
byl každý jednotlivý stupeň
stupněm směrem ke mně. Ne
ven, ale ke mně. DO MÉHO TĚLA. Vím, že jako žena, jako člověk, v
nebezpečných situacích, v situacích, kdy snášíme
strach o přežití, odštěpíme část sebe
a opustíme tělo .. nebylo mi vědomé,
že přesně tohle jsem zažila - jako miminko, jako batole.... A tak se moje individuální sezení [Vādma] stalo mým vtělením
do vlastního těla. S každým stupněm o kousek víc. O kousek hlouběji. Ne nahlas,
ne extaticky - dorazit, zakotvit, úplně,
zcela V SOBĚ, ve svém těle. Hluboký pokoj a
láska, vděčnost mě naplňují. Děkuji, Bettina, za den, který budu do budoucna
oslavovat. Dorazila jsem. Doma. V sobě. Děkuji. Bettina - z celého srdce.

GRASA.DALEM. Vādma
BL.I.FE_LIVING_IN_FULL_ENERGY
STANJAWILCKEN.VADMA
Thank
Děkuji, děkuji, děkuji... Bettina, Tanja a Mathe,
z celého srdce děkuji. Dát sezení [Vādma] do slov mi
nejde snadno. Slova jsou příliš omezená pro tuto
zkušenost, která se mě dotkla na úplně nové úrovni.. nebo spíš mě otevřela. „No where mind“ - být jedno... se vším. Skupinové sezení [Vādma] mě otevřelo, rozlousklo mou
ořechovou skořápku. Vlastně jsem si myslel(a)
(moje ego), že už jsem se svým
srdcem spojený(á). Nebyl(a) jsem. Teď už ano. Cítím
své srdce, i tu bolest. Bolest stará 53
let... a .. je to nádherné. Jsem zase spojený(á) se životem, v kontaktu se sebou. Ne mezi tím, ne
oddělený(á) - JÁ JSEM. Kolem mě i ve mně je klid. Žádný stres. Spojení
s sebou, se svou podstatou, se svým
srdcem, které budu opatrovat a pečovat o ně. Nevím přesně, na které z úrovní
vybuchl můj korzet, moje zbroj, moje ořechová skořápka. Můj ochranný pancíř je pryč a to je dobře. Víc
než dobře. Fantastické. Ještě nikdy jsem nebyl(a) víc
sám sebou než teď. Mimo režim fungování. Dorazil(a) jsem k sobě. Do sebe. Děkuji, „z celého srdce“. Thank you from the bottom of my heart,
Tanja, Bettina und Mathe. Uli

To bylo šílené. Pořád mi tak nějak vyráží dech, že jsem vůbec něco takového cítil(a) a dokázal(a) toho tolik uvolnit. Moje ADHD nakonec řídí hodně z mého života a tak nějak mě pořád posílá na všechny strany. A během našeho sezení [Vādma] jsem cítil(a), jak se moje tělo prostě samo do sebe zhroutilo a cítilo se podržené a uzemněné. A konečně jsem dokázal(a) pustit.

DeNA
SOHA
TARS
Vādma pro ADHD